Bez hvězdiček Vánoce nebudou
Máš pro mě ty celofánový pytlíčky?“ ptá se Karel v pondělí večer.
„Jasně. Vzala jsem ti jich asi dvacet.“
„Proč tolik?“
„Ty se vždycky můžou hodit.“
Karel si z tašky vytahuje drobné dárky pro své sestřičky a já zahlédnu nějaké svíčky, růžová mejdýlka ve tvaru srdíček i voňavé vosky, o kterých jsem nikdy před tím neslyšela.
Barevné lucerničky, rozvěšené na oknech namísto závěsů, prosvěcují pokoj teplými, důvěrnými barvičkami a tak to nevydržím a nesu Karlovi pyšně ukázat svůj kreativní výrobek.
„Podívej! Tohle jsem pro svou předmětovou komisi nachystala já!“ podávám mu hrdě celofánový balíček, převázaný zlatou stužkou.
Pro každého z našeho a sousedního kabinetu jsem nechala vytvořit jeden podtácek z akátového dřeva od firmy, kterou jsem objevila na vánočních trzích při procházce s Mončou.
Na s letokruhy vyhlazený podtácek, jsem nechala vypálit tři své oblíbené citáty s věnováním.
V pátek jsem je rozdala skoro všechny, až na ten poslední, kterým teď pyšně mávám Karlovi před obličejem.
Karel se po něm natáhne a vůbec nevypadá spokojeně.
„To jsi tam dala ty červené hvězdičky, které jsi mi slibovala? Potřebuji jich deset. Ty hvězdičky rozhodně chci! Neříkej mi, že dáš přednost někomu jinému přede mnou!“ brblá už dost naštvaně.
„Ale jo. Ještě tam nějaké zbyly!“ přesvědčuji sama sebe a jdu se po nich podívat.
Tak nezbyly!
„Ty červený hvězdičky už tam žádný nejsou, ale zbylo tam dost sobíků,“ a podávám je Karlovi, který dost nasraně hodí na zem.
„Takoví dětinský sračky jsi jim mohla dát sama. To teda ne! Já chci ty slibované hvězdičky.“
Do kuchyně strčí hlavu Vojta a zeptá se zase děje.
„Hovno!“ odpoví otcovsky Karle. Monču by to taky zajímalo, ale vidí že je dusno a radši se beze slova vytratí za Vojtou.
Hodím na sebe tepláky a bundu, vezmu psa a jdeme shánět hvězdičky.
V kiku nic. V Lídlu nic. V dráčiku něco. V Luxoru rolničky a Květinách aspoň badyán. Naštěstí mě napadlo zajít ještě do papírnictví a odtud jsem přinesla malé dřevěné vločky a domečky. Doma jsem pak ještě objevila háčkované ozdůbky od Dáši z chaty.
Tragédie zažehnána.
