Fiktivní deník (ne)vyhořelé učitelky

No není roztomilý?     Ve 2.15 ráno, nebo spíš během hluboké noci mě probudilo něco hodně vlhkého v  pravém uchu.  […]

Takhle je to v pohodě.          Poslouchám písničky a doufám, že už tam brzo budem. Teprve Pelhřimov, takže ještě hoďka.     Ségra

Nakonec  to snad bude všechno dobrý. „Neměli byste už mít  ten věnec hotový?“ ptá se nervózně Karel. Žádná reakce. „Slyší

 Za pár dnů Vánoce a venku mlha, co by se dala krájet.  „Hezké ráno, děcka! “ snažím se rozeznat obrysy